Antonín Vondrejc: příběhová básníka

"... " příběhové básníka" Antonína Vondrejce, nesoucí zřejmé četné stopy autobiografické, jsou pod metafysickou slupkou a pod často naturalistickým prodléváním v životních trapnostech a ošklivostech nejen mohutným protestem proti nelidskému, znemravnělému, neudržitelnému společenskému pořádku a způsobu života, ale i stále živou studnicí cenných, krutě protrpěných a probojovaných lidských zkušeností. Studnicí živé vody křísící stále v člověku odhodlání bojovat za takový život, v němž by se mohlo plně rozvinout vše, co je v člověku krásného čistého, cenného."