Bílá pevnina

Na globech a starých mapách světa se už od antických dob objevovala tajemná jižní pevnina „terra australis“. Stala se fantomem, jehož čarovné moci podlehli všichni geografové a mnozí mořeplavci XVI. a XVII. století. V každém novém pobřeží objeveném na jih od rovníku, v každém ostrůvku, který tam zahlédli, spatřovali výběžek bájné pevniny. Ale ta jim mizela dál a dál na jih, za hradbu „větrných čtyřicátých šířek“, až se zdálo, že k ní nikdy lidská noha nepronikne. A přece se našli odvážlivci, kteří překonali větrné smrště a sněhové bouře, ledovcové obry i mučivou samotu polární noci. Počínaje Cookem a Bellingshausenem, přes Weddella, Rossa, Scotta a Amundsena až po vítěznou ofensivu moderních výprav, je to jediná vzrušující píseň o statečnosti a odvaze, o přátelství na život a na smrt, o hrdinské obětavosti. A tuto píseň chce čtenářům tlumočit „Bílá pevnina“. Od prvních stránek budou spolu s objeviteli bez dechu sledovat, jak se ze tmy a mlhy vynořují část po části obrysy Antarktidy — s jejími sopkami a nunataky, s jejími tuleni a tučňáky, s její křišťálovou oslepující krásou a stálým, plíživým nebezpečím. A jako se dobyvatelé jižního pólu vždy znovu vraceli k šesté pevnině, právě tak i čtenáři se jistě budou rádi vracet k této knížce; pro vzrušení, které dává jen skutečná velikost života, pro příklad a povzbuzení.