Čeština za školou

Rodná řeč je „duše a vědomí národa“, jak říká Karel Čapek. Ona je spjata s celým naším životem osobním i s životem společnosti, jí myslíme, cítíme, poznáváme. Je odkazem naší minulosti, důkazem síly a životaschopnosti národa. Úcta a láska k naší mateřštině, k tomuto „chrámu a tvrzi naší“ má u nás svou tradici, kterou ani naše doba nemůže neuchovat. Svědčí o tom i stovky dopisů, které došly československému rozhlasu na adresu cyklického pořadu o češtině, který se před časem vysílal. Tyto rozhlasové besedy se staly základem knížky Čeština za školou, která je naším malým příspěvkem k jazykovému snažení. Všem, kdo zdokonalování v rodném jazyce považují za svou čestnou povinnost, bude toto dílo dobrým a poučným rádcem. Bude jim i průvodcem po krásách mateřštiny a klíčem k jejím tajemstvím. A snad se jí podaří přesvědčit i ty ostatní, že snaha o jazykovou kulturu je snahou o kulturu ducha. Tak, jak to už kdysi řekl František Palacký: „Vzdělání mysli bez vzdělání řeči jest holý nesmysl a ušlechtění jazyka jest podmínkou ušlechtilejšího života duchovního.“