Deset na patnáct

Poměrně rozsáhlou sbírku rozdělil Antonín Bezděk do pěti oddílů a v každém z nich zaznamenává průběh okamžiků, které ho přinutily alespoň na chvíli se zastavit a podat o nich drobnou informaci. Autor ve svých básních nezapře svou profesi, z níž pramení dokonalá znalost přírody a i proto jsou některé verše inspirovány rostlinami, jejich pohybem, zádumčivostí i tvarem. Některé texty čerpají zřejmě i z Bezděkova domovského kraje: v části nazvané "Lažánky" autor patrně obnovuje vzpomínky z dětských let, které zůstaly trvale zakotveny v jeho paměti. Kreslí portrét lipové aleje a kukuřičného pole, připomíná si dobu adventu i bezstarostného bruslení. Kromě exkurzí do minulosti však Bezděk reflektuje i děje veskrze současné, a to třeba v intimní a milostné rovině nebo v civilně laděné poezii, která zobrazuje pozorování okolního světa pomocí detailního, až mikroskopicky zpracovaného pohledu.