Etruské zrcadlo

Jedenašedesátiletý architekt Harry Frank utíká z Německa před nacisty. Ve vlaku se seznámí s krásnou a bohatou vdovou, která mu doporučí ubytování v penzionu, umístěném v jejím starobylém paláci nad Španělskými schody. Harry její nabídku přijímá a má tak příležitost se s touto neobyčejně přitažlivou ženou znovu setkat. Sblíží se i s jejím dospívajícím synem, který se věnuje dostihovému sportu, a malou dcerkou. Toulá se Římem, je fascinován jeho atmosférou, přitahují jej především antické památky. Na jedné z procházek si koupí kopii etruského zrcadla, které osudově zasáhne do jeho života. Vidí v něm sám sebe jako židovského otroka, zjevují se mu obrazy z již dávno zaniklého světa starodávných Etrusků z doby před více než dvěma tisíci lety. Chápe je jako varování před tragédií, ke které by mohlo dojít ve skutečnosti.