Islandský zvon

Román největšího současného islandského spisovatele, významného představitele mírového hnutí, poctěného zlatou medailí Světově rady míru, líčí těžký život islandského lidu koncem 17. a počátkem 18. stol., kdy Island byl vpodručí Dánska, hospodářské vykořisťování a politický útlak změnily kdysi nejsvobodnější a kulturně nejvyspělejší severský stát v zaostalou zemi, v níž vládl hlad, mor, nevzdělanost a kruté mravy. Avšak ani v tomto ponížení neztratil prostý islandský člověk národní hrdosti a touhu po svobodě. V překonávání těžkých životních podmínek mu pomáhal živý vztah ke kulturnímu dědictví, jehož strážcem je v románě učenec Arni Arnaeus, zachraňující před zkázou zbytky slavných islandských ság. Přestože románové postavy a jejich osudy jsou smyšlené - autor sám zdůrazňuje, že jeho úmyslem nebylo psát historický román - podává dílo živý a pravdivý obraz minulosti Islandu a jeho lidu.