Ocelové město

Ústředním motivem románu je rozpor mezi pokrokovou vědou, usilující prospět všemi vynálezy životu, a vědou zrůdnou, která vynalézá jen proto, aby zaplavila lidstvo hrůzami pustošení a války. Nositeli děje jsou dva učenci, francouzský lékař a prušácký chemik, kterým připadne znenadání rovným dílem ohromné dědictví po vzdáleném příbuzném. Zatím co první vybuduje s tímto fantastickým množstvím peněz a na základě svých vědeckých znalostí krásné "vysněné" město dobrých a poctivých lidi, druhý zneužije svých vědomostí jen k tomu, aby vybudoval "ocelové" město nejlepších továren, nejpřesnějšího vojenského drillu a nejničivějších zbraní. Ale poněvadž činorodá touha lidí po míru a životě musí vždy zvítězit, jsou i obyvatelé šťastného Francevillu zbaveni "ocelového nebezpečí", které zajde vlastními zbraněmi. I při značné idealisaci mnohých postav i motivů je "Ocelové město" dobrým dílem upřímného vlastence a humanisty, nadšeného hlasatele a obhájce pokrokové vědy.