Poslední z Tauberů

Lucia Demetriusová začala psát už před druhou světovou válkou drobné prosy a román a po válce mimo prosy, které zůstala věrná, radu méně úspěšných celovečerních i kratších her. Nejlepší její novelou je "Poslední z Tauberů", v níž sleduje životní dráhu úspěšného lékaře na malém městě. V něm, v jeho ženě a milence jsou koncentrovány všechny charakteristické rysy předválečné rumunské společnosti s důslednou buržoasní mentalitou, takže po revoluci v roce 1945 se morálně odsuzují sami.