Šest žen Jindřicha VIII.

Jindřich VIII. se v Rivalově knize představuje jako méně okouzlující anglický vladař. I když Rivalův ironizující pohled často přechází v neskrývané pohrdání Francouze vůči evropskému venkovanovi z ostrova, zůstává autor spravedlivý vůči všem evropským panovníkům včetně domácích. Nikdo není beznadějně špatný, žádný nem á patent na dobro. Zpočátku sympatický francouzský František I. ztrácí na lesku obětováním svých dvou synů větší slávě své koruny. Kateřina Aragonská vyvažuje předčasný čtenářův soucit svou katolickou bigotností a inkvizitorstvím. Ruce odstrčené Jindřichovy dcery Marie zůstávají čisté jen proto, že nedostaly příležitost. Každý má nějakou tu chybičku. Je to klubko lidských vášní, vladařských praktik a církevní ideologie společenského života na počátku smutného novověku. Neohrabaný milovník Jindřich umírá jako člověk, který si přes všechny životní neúspěchy užil život po svém, zavládl si jako tyran, který vždy dobře věděl, co činí. V okamžiku své smrti, kdy již o nic nejde a vše patří minulosti, pronáší omluvu toho, co se stalo a nelze napravit: "Často jsem se mýlil."