Země prázdných domů

V roce 1995 se na planetě Zemi náhle přestaly rodit děti. Po čtvrt století pak lidstvo poznalo, že je odsouzeno k zestárnutí a zániku. Co s perspektivou, v níž mají naději jen koloušci, štěňátka či koťata, vyplňující prázdné mateřské náruče, tolik dychtící po dětském teple? Rada a Guvernér uplatní absolutní moc, opřenou o strach ze Státní tajné policie a strach vůbec. Tvrdí lidé nejmladší generace dávají přednost síle a bezcitnosti k svému prosazení ve vymírajícím lidském společenství. Staří jsou odsouzeni k samotě a bezmocnému pomalému umírání, nebo k Propuštění ze života - organizované "sebevraždě". Vyšší cíle a morálka? Vzdělanost, poznávání? Ve chvílích, kdy spěje lidstvo ke svému konci? Carpe diem - tak zní heslo dne. Milování se většinou změnilo v drsný sex, neztratilo-li vůbec smysl. A přece nakonec je to láska, jež v temném soumraku lidství rozžehne světýlko naděje.